Z deníku Ing. Lopaťáka (17. 8. 2026)
Nezapomenout:
- Uvařit si kávu
- Ořezat všechny tužky
- Najít oblíbenou záložku do knihy
- Najít lék na zombie nákazu (když zbyde čas)
Poslední 2 dny byly fakt hektické. Na základnu se dopravilo přes 80 noobů, který se tu furt motaj a pletou pod nohama. Člověk se vůbec nemůže soustředit. Včera jsem málem omylem zamíchal krupičnou kaší při vaření! Uff. Naštěstí jsem se v poslední chvilce vzpamatoval.
Snažím se veškerou práci delegovat na toho Amíka — Casey Jonese. Hrozně moc kecá, je mu rozumět sotva půlka, ale když tu sebranku nějak udrží ode mě dál, tak super. Casey tvrdí, že s vhodným výcvikem nám pomůžou. Pff, to chci vidět.
K ruce si vzal pestrou bandu otrhanců, kteří mají fungovat jako vedoucí skupin. Z některých jde strach (a někteří dokonce smrdí), ale v jednom má pravdu. Tihle divňáci přežili několik let mezi zónama kontaminace a i když se občas chovaj jak zombie, tak rozhodně zatím nezmutovali.
Jo zombie, to mi připomíná, že je potřeba s tím něco udělat (Casey kvůli tomu pořád prudí). Po prvotním výcviku jsme se tedy vydali hledat informace z deníku Dr. Havrdy. Jeho části se povalují v kontaminační zóně nedaleko základny. Podařilo se nám získat fůru informací, které nedávají ani trochu smysl (sic!). Mám podezření, že Havrda byl trochu blázen — nechápu, že jsem s tím člověkem pracoval. No nevadí.
Také tam píše o těch ochranných náramcích, co tu všichni nosíme. Jestli tomu úplně rozumím, tak úplně nefungujou — napadlo mě to, když se mě pokusil v zóně kousnout zombák, který měl na zápěstí úplně stejný ochranný náramek jako máme my všichni. Radši na to nebudu moc myslet.
Casey zatím pořád s bandou cvičí s noobama. Snad z toho něco bude…
Aaa tousty jsou upečené. Přestávka v zombie apokalypse. Kam jsem jenom dal to burákové máslo…